domů Mapa stránek

Petr Volf celý život píše o umění. S malíři, sochaři a architekty vedl stovky rozhovorů, mnozí se stali jeho přáteli. Zároveň je vášnivým sportovcem. Od dětství se věnuje nejrůznějším sportům, atletiku dělal i závodně, jako dítě patřil k nejrychlejším v republice. V rané dospělosti se naučil hrát tenis, ale dnes ho nejvíce těší cyklistika. Dává mu svobodu. „Sednu na horské kolo a jedu si kam chci a přitom si všímám, jaké kde vyrůstají domy, a když se ukážou jako dobré, tak o nich píšu,“ vysvětluje. Je jen logické, že se právě on (jako vůbec první) začal systematicky zabývat tématem sportu ve výtvarném umění. Výsledkem jeho více než desetiletého bádání je reprezentativní publikace SPORT JE UMĚNÍ. (...) Zasvěcený, ale zároveň velmi čtivý text, který doprovází desítky fotografií a reprodukcí, je v češtině i angličtině.

(...) Kniha Petra Volfa je postavena na nápadu spojit oba fenomény a zmapovat české umění dvacátého a jedenadvacátého století právě z hlediska sportovní tematiky. Snad je za tím i nálada doby, které se nedostává velkých, obecně sdílených příběhů. Sport přináší pohyb, barvy, emoce - to vše je pro umělce inspirativní, přičemž diváci bývají leckdy zajímavější než aktivní soutěžící. (...) Volfova kniha je čtivá a nabitá informacemi, autorův styl je ovšem občas až příliš žurnalisticky efektní, obracející se k co nejširšímu publiku. Reprezentativní publikace je doprovázena množstvím reprodukcí i zrcadlovým anglickým překladem - podařilo se zkrátka najít atraktivní téma, které je třeba využít. Nic proti tomu, pokud se díky tomu podaří k současnému umění přitáhnout nový okruh zájemců, přinášejících osvěžující pohledy a podněty.

(...) V zajímavých, poučných, nečekanými informacemi nabitých textech najdeme vše o tom, jak se sport a umění vzájemně inspirují a prolínají, i příběhy nejznámějších děl a nejvášnivějších sportovců mezi majiteli palet, štětců a dlát. (...) Kdyby nebylo umění, nevěděli bychom, jak a v čem a kde a před jakým publikem se ve starověku a středověku házelo diskem, míčem a jinými věcmi. A kdyby nebylo knihy Sport je umění, ani by nás nenapadlo, jak mohutně je sportovní tematika na české výtvarné scéně posledního století, mimochodem století, kdy se sport díky mnoha faktorům konečně plně probojoval do života střední třídy, zastoupena.

 

(...) Karel Malich skákal výborně do výšky, Vlastimil Rada držel vysokoškolský rekord v běhu na 1500 metrů, Ondřej Sekora miloval ragby, Theodor Pištěk propadl rychlým autům, zatímco Krištof Kintera má rád atletiku a Michael Rittstein každý den plave… Sportovní vášně a jejich odraz v tvorbě předních českých výtvarníků se rozhodl zmapovat publicista Petr Volf. Výpravná obrazová publikace, kterou právě uvádí na knižní trh nakladatelství Kant, nemá u nás obdoby. Sport je umění, tvrdí Petr Volf, a tak také nazval svou knihu, pro niž sbíral informace a hledal ilustrace desítky let, a to v uměleckých ateliérech po celé republice. Proč se zaměřil zrovna na toto, až nečekané a přitom silné téma v českém výtvarném umění 20. a 21. století? odpověď je prostá: protože je sám vášnivým sportovcem. A je přesvědčen, že umění a sport vedle sebe po celá staletí neexistují jen tak, pro nic za nic, ale navzájem se inspirují, ovlivňují a jsou pro náš život stejně důležité. Dokladem jsou mu stovky uměleckých děl.